Hodnocení uplynulé sportovní sezóny 2018

23.09.2018 20:41

 

Průběh letošní letní sezóny u sportovců, o které s velkou radostí mohu pečovat, hodnotím velice pozitivně.

 

Nejprve však zápory:

 

SYSTÉMOVÁ VÝCHOVA

 

Je vidět, že v naší republice zcela zásadně selhává systémová výchova mládeže. Nejde jen a pouze o kolektivní sporty, které si toho již povšimly a začínají se dohadovat na systému, kterým to změní a navrátí do výchovy zase kvalitu. Úsměvné, když si vzpomeneme na dobu před rokem 89 a skvěle fungující střediska mládeže.

 

Ano, přiznávám se, že jsem velkým kritikem výchovy dětí a mládeže u nás. Hlavním důvodem, proč se osobně starám o děti, je právě ona náprava prostředí. Sportovní kluby a jejich zastřešující organizace (ČUS, ČOV) se v poslední době snaží o nápravu. Můžeme vidět, jak za velké peníze podporujeme různé akce typu – olympijských kempů v době konání olympijády. Podpora pohybu na školách za účasti našich elitních sportovců – stále nevím, zda jde spíše o marketingový tah nebo o skutečnou snahu změnit zaběhnutý pořádek.

 

Velkým tématem těchto organizací je i vztah mezi klubem a rodiči našich dětí. Tvrzení, že největším problémem u nás jsou rodiče je mylné. Z vlastní zkušenosti, u svých svěřenců, vím, že jejich rodiče jsou ti, kteří mají velký zájem na kvalitní výchově svých dětí. Takže chyba je zcela jasně na straně klubů a lidí, kteří o ně pečují – majitelé a trenéři. Je potřeba vytvořit kvalitní model trojúhelníku – kde jsou vzájemné vazby úzce propojeny (dítě – rodič – klub). 

 

dítě

rodič          klub

(škola)

 

 

Navíc je potřeba do této vazby zase vrátit i prospěch ve škole. Velkou chybou je, že trenér dnes nedbá na to, zda je svěřenec úšpěšný (v rámci možností) i ve škole. Důkaz ctižádosti, úsilí, pracovitosti a zájmu o sport.

 

Z lepší komunikace s rodiči může klub profitovat – nejen po stránce dlouhodobějšího, pevnějšího a trvalejšího vztahu, ale i s ohledem na dobré jméno (hodnota značky). Je jisté, že v rámci sociální skupiny, rodič rád doporučí svému okolí daný sportovní oddíl s tím, že jeho výchova klade důraz na rozvoj osobnosti s kvalitním hodnotovým schématem. Mnohdy nejde o sport samotný, který bude dítě provozovat, ale o to, v jakém prostředí aktivitu vykonává + co mu přinese do budoucího života. Další část profitu je v čase přítomném - podpora finanční či materiální plynoucí od movitějších rodičů – nejlepší forma sponzoringu je od spokojeného rodiče.

 

S rodiči je nutné komunikovat, tedy i odpovídat na jejich otázky a vysvětlovat základní priority.

Je potřeba vysvětlit a ozřejmit otázky typu:

A) co děláme...

B) jak to děláme...

C) proč to děláme...

D) jakou cestou jdeme...

E) jaké používáme metodiky...

F) odkud a kam chceme dojít (u skupiny i jednotlivce)...

G) v jakém časovém horizontu jsou jednotlivé kroky konány

 

S tímto můžeme seznámit rodiče i samotné děti. Ty jsou v dnešní době schopné zjisťovat a ověřovat správnost informací, které dostavají a zároveň hlídat jejich pravdivost. A vytvořit tak pocit domácího "společného-týmového" prostředí – které formuje kvalitní rozvoj osobnosti.

 

Nic z toho, nebo spíše jen malá část se v dnešní době uplatňuje.

 

Co vidím v „konkrétním“ sportovním prostředí, tak se vytváří dojem spolupráce a táhnutí za jeden provaz, ale opak je pravdou. Každý region, klub nebo jednotlivec v podobě trenéra se snaží získat jakýsi dozor, možná lépe moc, nad těmi ostatními. A teď se rozhodně nebavím o sportovním hledisku. Samozřejmě se to za něj všechno schovává, ale já tvrdím, že těmto lidem jde hlavně o peníze a v druhé řadě o mocenské pozice. Dlouhodobý rozvoj osobnosti sportovce („člověka“), ať už pohybový nebo mentální, není rozhodně hlavním předmětem debaty dokonce ani okrajovým. O těchto aspektech se vůbec nemluví. Všichni mají pocit, že jde o samozřejmost – což je obrovská chyba.

 

My trenéři jsme tvůrci prostředí – komplexního a celistvého a všichni by měli být jednotní ve velkých otázkách. Samotná cesta k cíli se může lišit. V dnešní době je vše o edukaci a ochotě se zlepšovat, naslouchat, posouvat se správným směrem. Jak je možné dosáhnout zlepšení? Když vzdělávání mají pod sebou ti, kteří ovládají samotné regiony, asociace, kluby nebo jsou sami zástupci vysokých trénérských postů (reprezentačních apod.). Vždyť právě oni do této doby dělají vše špatně. Avšak právě oni mají za úkol s ohledem na dobité „jméno“ vzdělávat ve své nevědomosti nové příchozí, kteří ozářeni aurou těchto osob nevidí, že jsou zcela nevzdělaní (ať již po pohybové, psychologické či filozofické stránce).

 

A tady dochází k zacyklení.

 

 

Co pro systémovou výchovu udělám já osobně (přes zimu 18/19):

 

Budu nadále pečovat o skupiny dětí (Ostrava, Praha a možná Brno) a budu se snažit prosadit základní změny v jejich pohybové výchově. Na mentální výchovu nemám v rámci nadstavbového projektu prostor – to je pak více na trenérech klubových. Stále se budu snažit upozorňovat na možnosti zlepšení.

 

Letos se nebudu účastnit jako lektor žádných vzdělávácích akcí pořádaných asociacemi nebo jiných jimi zastřešených akcí – protože jde pouze a jen o peníze a není zde vůbec žádná metodika, která se dodržuje.

 

Budu se snažit získat pro budoucí trenéry, co největší finanční prostředky a klubům nabídnout možnost vzdělávání po vlastní ose s následnou péčí. (Dotací mají pro letošní a budoucí rok dost a dost – kdo tvrdí opak, lže. Největší problém v systému dotací do sportu je počet housenek s velkou chutí se najíst. Rozhazovat na všechny strany = rozdat více peněz.)

 

Tréninkových hodin v rámci „dětského“ sportu budu mít více než většina ostatních trenérů a z této pozice si obhájím veškerá svá tvrzení.

 

 

 

 

A nyní kladné a pozitivní zprávy:

 

INDIVIDUÁLNÍ A PODPOROVANÍ SPORTOVCI

 

Oproti systémové výchově se mnohem lépe chová prostředí, kde za jednotlivce a jejich posun přebírají zodpovědnost rodiče. Ti se postarají o personální a materiální zázemí. Tím se dosáhne většího ovlivnění vývoje jedince. Ať již po stránce fyzické připravenosti, psychické zdatnosti a samozřejmě o šířce a hloubce získaných informací. Celé toto prostředí je pak průsečíkem snahy všech zúčastněných.

 

Je zřejmý rozdíl u dětí, které se do této pozice dostávají ze systémové výchovy a naopak u dětí, které systém nezažily. U těch prvních (systémových) vše trvá mnohem déle – déle trvá otevřít sportovce novým věcem, navázat s nimi vzájemnou komunikaci (nejsou na ni zvyklí), získat je pro větší pracovitost, bojovnost a zápal (protože do této doby byly nuceni býti průměrnými), naučit je vlastnímu rozhodování a pozorování...

 

Musíme klást důraz na vzdělávání dětí i rodičů. Vysvětlit jim kroky, které na cestě k úspěchu musíme projít. Tím nakloníme zodpovědnost za budoucí výkon na stranu samotného sportovce. To je ta správná forma volní (vnitřní) motivace.

 

Tyto zásady můžeme dosáhnout i v kolektivních sportech – jen to stojí více úsilí a práce. Jde to. V budoucnu se to vrátí nejen ve sportu, ale i ve škole – zdravá osobnost stojící na pevných základech správného hodnotového systému.

 

Děkuji tímto všem rodičům, kteří mají zájem o to, jakým způsobem probíhá výchova jejich dětí. Je pravda, že tato cesta je náročná z pohledu finančního i časového. Přináší však radost a sladké plody ovoce.

 

Ano, samozřejmě vím, že ne všichni mohou dostát, vzhledem k sociálnímu rozvrstení společnosti, těchto podmínek. Tady však musí zastat svoji roli stát a ona systémová výchova – rodiče musí vytvořit tlak na své zástupce (státní, regionální a obecní) a zároveň na spolky, asociace a kluby, ve kterých jsou jejich děti vychovávány. Viz první „záporná“ část textu!

 

Děkuji i všem svým klientům, že mi dávají prostor k tomu, abych mohl stále pečovat o onu systémovou část. Mnohdy na úkor vlastního času, který si u mě (komerčně) platí. Zároveň si vážím každého kroku, odvedené práce a trpělivosti, kterou na naší společné cestě. Protože ona cesta je životní směr. Dá velkou odvahu přejít od „konzumu středu“ k vlastní, nové a jedinečné cestě.

 

Důkazem pro výše uvedená slova jsou jednotlivci a jejich dílčí úspěchy:

 

Vláďá Mikšaník – cyklista - účast na ME v cyklokrosu, na ME v silniční cyklistice, MS v silniční cyklistice a přestup do jednoho z nejlepších českých klubů (Prostějov), důkaz skvěle odvedené práce jeho trenéra v malém klubu ACK Stará Ves

 

Natálka Miškaníková – cyklistka – tvrdá práce přinesla obrovské zlepšení teprve v druhém roce závodění, stálá umístění na předních pozicích při závodech, zlepšení a skvělé čtení svého těla a pohybu jako celku, uplatnění talentu, zlepšení známek ve druhém školním pololetí

 

Lukáš Bachan - plavec – za jeden rok dokázal zlepšit svoji fyzickou kondici, pohybový vzorec, najít uvolnění v průběhu zátěže, psychickou odolnost, pochopil možnost zapojení jiných svalových skupin, po několika letech zaplaval hned tři nejlepší osobní časy, zásluhou mu byl přestup do jednoho z nejlepších plaveckých klubů v ČR – Kometa Brno

 

Nina Petrová – atletika, běh – po celý rok odváděla skvělou práci, zlepšení pohybu, celkové zesílení fyzické konstituce, snaha opravit bolavé partie, přes mladý věk zkouší spousty disciplín a získává v nich i medailová umístění

 

Nikol Ogrodníková – atletika, oštěp – stříbrná z ME v Berlíně, z mé strany velmi malá zásluha na skvělých výsledcích v uplynulé sezóně, ale musím vyzdvihnout chuť vyzkoušet nové věci, zapojit je do svého tréninku, odhodlání dosáhnout velkých výsledků, komunikace i přes velké vzdálenosti, vysoký standart udržený po celou sezónu

 

Martin Grundman – baseball – jako jediný si vyžádal nabídnout pomoc, celou zimu a rok tvrdě pracoval, oceněním je zlepšení ve všech směrech, růst a důležitost v rámci kolektivu reprezentace U18, pozvánka do repre U23, odhodlanost něčeho dosáhnout, zájem na vzdělávání, otevřená mysl pro nové věci, ochota opustit věci zavedené leč špatné

 

André Galia – fotbal – snaha o překonání svých momentálních možností, zlepšení stravovacích návyků, skvělá školní morálka, zlepšení pohybových vzorců, bohužel neovlivníme přetížení takto mladého sportovce v brzké a úzké specializaci

 

Rozálie Knitlová – plavec – odvaha makat na plné obrátky, zlepšení výkonosti v cizině, pochopení opravdové práce – kvalitní tréninkový proces, poté zklamání v ČR, ukončení plavecké kariéry, následné zlepšení školních výsledků a dobrá nálada

 

Arrows Ostrava – baseball – přijetí mých tréninkových metod po dobu zimní přípravy, kde jsem měl na starost pouze rychlost a foot work, otevření novým metodám, titul (o který hrají za týden) jim přeji i vzhledem k práci s mladými hráči

 

ČR reprezentace do 18 let – baseball – 3. místo na ME v Itálii – mělo to být finále, skvělý přístup na závěrečném turnaji, přístup v zimní přípravě a v době před šampionátem musí být kvalitnější a zodpovědnější (viz systémová příprava)

 

 

 

Přeji všem svým sportovním svěřencům do další sezóny minimálně tolik úsilí, odhodlání, zájmu a chuti, co projevují moji klienti na „osobní trénink“. V naší společnosti je spousta kvalitních a odhodlaných lídí, a v mém okolí obzvlášť. Ti naslouchají a učí se novým věcem, posouvají se každým dnem kupředu v poznání sebe sama. Skvěle využívají získané informace a dovednosti.

 

Všem děkuji za možnost s Vámi spolupracovat.

 

 

"Pojďme společně."