ČLÁNEK: VÝBĚH NA LYSOU HORU

30.07.2015 10:48

VÝBĚH NA LYSOU HORU

 

Je pátek 17. července, 16.30 a asi 35°C.

Po několika neúspěšných pokusech vyběhnout na nejvyšší horu beskydského pohoří si říkám, že mně již žádné špatné značení nezdolá. Pokud nejste zrovna místní, co chodí na vrchol jedenkrát do týdne a znám takové jedince i ve věku vyšším sedmdesáti let, tak to je lépe se naučit místní názvy.

Nemyslím si, jako každý jiný člověk, že mám špatný orientační smysl. Nicméně ony pokusy o výběh na Lysou horu byly dostatečným důkazem o opaku. Ta tam byly všechny cesty po širokém a dalekém světě s mapou i bez.

Z Ostravice vede pouze jedna cesta. Od vlakového nádraží, přes most, krásnou asfaltovou silnicí vzhůru do kopce = ideálním pro trénink. V první části je to krásná cesta, použitelná i za slunečného a horkého dne. Vysoké letní teploty nejsou proto žádnou překážkou pro výstup nebo pouze trénink v kopcích. První rozcestí není značené turisticky, pouze se z reklamních ukazatelů dovíte kde je "opičí dráha, která nás baví již 11 let" a směr do rekreačního střediska Sepetná.

Výhodou je, že volba není důležitá, na vrchol vedou obé cesty. Když poběžíte kolem Sepetné, což byla i má volba pro finální výběh na vrchol, tak se dostanete na rozcestí, kde je i jediná šikovná mapa, která ukazuje orientační značky (červená, zelená) a všechny další možnosti pohybu pod Lysou. Dalším bodem je poté Albínovo náměstí. Toto náměstí jsem na ukazatelích našel i dříve, když jsem zvolil cestu kolem "opičí dráhy". Nicméně jsem vpravdě neměl ponětí, že právě cesta směrem k Albínovu náměstí vede i na Lysou. Kdo má znát náměstí v kopcích? Chápu, že je to pouze můj případ.

Na tomto náměstíčku jsem potratil asi tak 10minut. A hlavně rytmus. Vzít červenou 13km cestu pro běžkaře by mohl být risk. Tušil jsem, že tam vede i kratší varianta. Krásná cesta lesem není náročná ani pro ty z nás, co používáme bez podrážkovou obuv. Rozcestí, kde spojují obě cesty z prvního rozcestí hotel Sepetná a "opičí dráha", není také nejlépe značené.

Možná jde jen o chybu v mé hlavě nebo o nedostatek kyslíku díky běhu. Stále si říkám, že jsem hlupák já. I když v případě Lysé mluvíme jako o největší turistické atrakci dalekého okolí. Nic, běžím dál. Hlava už je stejně trošku mimo.

Ptám se lidí. Ti jsou nápomocni i tím, že dodávají věty typu: "Ale to je ještě strašně daleko.", nebo "Možná už je moc hodin." Vřele jim poděkuji a odpovídám, že "Dálka nikdy není problém pokud nezabloudíte."

Po dalších již horších cestách se dostanu do bodu, kdy před sebou máte dlouhý rovný proužek kamínkové cesty a nad ní vysílač. Znáte, že? Kdo by tušil, že se to ještě v posledních metrech stoupání začne takhle klikatit? Tato část je pro má chodidla nejhorší - hlava už je přeci jen trošku bez kyslíku a musí rychle reagovat, kde je plošinka kamínku, nebo aspoň kde není ostrá hrana. Každé takové šlápnutí totiž v mých botkách může hodně bolet.

Poslední zatáčky, pár morbidních náhrobků. Na druhou stranu všechny čest místním partyzánům všech různých armád. Pobíhat po těchto kopcích zaslouží velké uznání. Tím si nakonec omluvím ono značení, vždyť ono jde o zmatení nepřítele.

Jsem na vrcholu. Dostavba hyper-moderních ubytovacích a stravovacích zařízení. To bude vysokohorská přirážka. Malá hospůdka, kam zapadnete, že by mně v zimě nikdo již nevytáhl zpět. Poprosím o Coca-Colu s tím, že se mi hodí ten cukr a kofein na cestu zpět. Nemáme americký věci. Super, tak třetinku kofoly s vodou. Vodu si mám prý natočit na záchodě, ale nakonec přileje. Jednu SNICKERSku celou do pusy. Zkuste to někdy. A hurá dolu.

Čas nahoře byl přesně 1hodina35minu včetně kofoly s vodou a hledáním cesty u Albínova náměstí.

Sešup dolu je spíše záležitostí opatrnosti v možné rychlosti. Využívám i ony zkratky značené dvojitým bílým pruhem. Hlavně proto, že měkčí lesní půda je příjemnější pro má chodidla. Za chvilku jsem na rozcestí, které znám z předchozích běhu - to nad opičí dráhou. Začíná asfalt a sešup dolu. Tady musím jen dávat pozor na přehřívání bot z brzd na asfaltu. Může to způsobit puchýře.

Ostravice a její most, šraňky a poslední stoupání do protějšího kopce, v kterém je chatička. No řeknu vám, že toto stoupání se zdá být v tomto odpoledni asi nejhorší.

Celkový čas 2hodiny 45minut (16.30výběh, 18.05vrchol, 19.15 v chatě). Není to nic rychlého na cca 16km, ale hlavní snahou je vydržet v běhu.

Příště poběžím na ten STROM (nebo jak to tady říkají tomu vrcholu, hahaha) za chalupou. Stejně nenajdu cestu.

Přidáte se?

 

Příprava na cestu:

od ranních hodin cca 4 litry čisté vody

lehká snídaně

40minut před během káva (espresso) + 0,5 vody

ostružiny, borůvky, maliny (hrst)

důkladná toaleta

BCAA

  

vybavení:

- boty, ponožky, běžecké kalhotky, tričko, mikina (rád běhám i v těchto teplotách cca 35stupnů v plném pocení)

- brýle (důležité)

- 50kč na občerstvení


"POJĎME SPOLEČNĚ."

otto pospíšil
OSOBNÍ KONDIČNÍ TRENÉR & MASÉR

605 029 339
www.ottopospisil.cz

www.facebook.com/kondicnitrenerostrava

https://www.youtube.com/user/ottopospisil

https://twitter.com/ottopospisil

Photo: na ponožce mám "nevyditelné" razítko... pro důkaz... S ÚSMĚVEM...

Krásné léto!



"Pojďme společně."