Baseballové Mistrovství Evropy hráčů do 18 let v Itálii

16.09.2018 11:55

Krásný den všem, 

předně bych rád vyjádřil omluvu za to, že upřednostňuji jiné aktivity než udržování mého webu. 

Dovolím si i tvrdit, že všechny tyto elektronické "osobnosti" jsou pouze a jen marketingovým nástrojem pro vytvoření nového v E-prostoru fungujícího EGA. 

Na začátku léta jsem s českým národním týmem kategorie U18, u kterého se téměř dva roky pohybuji, vyrazil na ME do Itálie. Již koncem loňského roku jsem hráčům oznámil, že cílem pro nás musí být a je zlatá medaile. I zpětně si nemyslím, že by tato meta byla nesplnitelná a nemožná. Ano, šlo samozřejmě i motivační stránku (nejen sázka o moje vlasy). Hlavním důvodem však byla jasně podaná informace o tom, že jsme schopni tohoto cíle dosáhnout - samozřejmě za předpokladu, že pro to všichni udělají maximum. Maximum by se muselo odvádět nejen v zimní připravě (posilovna, běhání, házení, rotace), ale i v létě. Navíc ještě s kvalitním načasováním celého cyklu. 

V této kateorii je již v hráčích (lidech) vytvořená individualita, kterou musíte respektovat nejen ze sportovního hlediska, ale především i hlediska lidského. To ovšem neznamená, že za to nebudete požadovat kvalitně odvedenou práci. "Odvedená práce" je však pojem, který v našich končinách začíná být (dle mého názoru) totálně pokřivený. 

Může za to v první řadě výchova a to jak ze strany rodičů, učitelů, profesorů, nás trenérů a pozor i v samotný dětský kolektiv. Ano, můžeme zde psát eseje o tom, jak se změnila doba, jaké to bylo za nás a že máme dnes spousty jiných lákadel. Jak těžké je udržet dítě daleko od počítačů, tabletů a telefonů. Celé to poté nahrazujeme tím, že děti vozíme do škol a na tréninky. Připravujeme jim svačinky s džusíkem nebo ice tý (broskev 1,5 litru). Po tréninku na ně hned čekáme na parkovišti a lepším případě vezeme ještě na další kroužek v horším domu k počítači, který si zašloužil tím, že chvilku strávil na hřišti.

A tady zpět ke sportovcům a  "odvedené práci". Nikdo se již nepídí zpětně po tom: JAK, CO, PROČ a s jakou INTENZITOU bylo odvedeno. Rodiče nemají kapacitu, trenéři jsou ti, co tomu rozumí a hráč musí poslouchat nejlépe "oba dva". Neexistuje vzájemná podpora, společná cesta = společnost jako taková. 

A celé tyto společenské poměry se nakonec odráží v nastupující generaci. Ano, pracují velmi svědomitě - ale, co když je to pořád málo. Odvádějí velké penzum práce - ale, co když je nekvalitní a málo intenzivní. Soustředí se na důležité věci - ale, co když je ti, kteří je vedou upozorňují na špatné detaily. A ještě další věc, co když to celé vedeme špatně? 

Výsledkem je, že jsme skončili s bronzovou medailí. Může panovat spokojenost jak ve vedení asociace, u trenérů, u rodičů, tak i u samotných hráčů. Ano, je to skvělý výsledek a mohlo to být mnohem horší a jsem rád za kluky, že mohli oslavovat a radovat se z úspěchu. To mě opravdu velmi těší a snad je to posune v jejich snu o kousek dále. 

Věřte mi však jedno: kdyby příprava po psychické stránce byla KVALITNĚJŠÍ, po fyzické stránce INTENZIVNĚJŠÍ a technicky správná, po herní stránce CÍLENĚJŠÍ A HLUBŠÍ, po individuální stránce PRECIZNĚJŠÍ mohla opravdu být zlatá. 

Věřím a tvrdím, že neúspěch je na straně trenérů a v tomto případě se mi to zase potvrdilo. Ze svého pohledu můžu říct, že je mi jasné, že mé "nové metody" nejsou zcela příjímany dospělými hráči s vlastním názorem - protože je v předchozích letech ničil vliv nevzdělaných trenérů, kteří tomu samozřejmě lépe rozumí, protože to chvilku hráli a nebo jako trenéři "něco" vyhráli. Musím však s touto znalostí pracovat a chápat ji. Má práce je na dlouhou trať - jde o celkový pohled na výchovu společnosti. Nejen o pohyb a funkci jako takový. 

Ponaučení z toho je jasné, musíme ještě v mnoha ohledet přidat - zvýšit péči o naše děti a juniory. Snažit se je připravit ještě o kousek lépe. Ale vědět o tom, kde jsou ty drobné detaily toho, proč namísto zlaté vezeme bronz. Ale my teď na rok půjdeme spát, protože příští rok nejedeme na MS a pak to budeme honit stejně na poslední chvíli a budeme doufat, že to z toho něco vydupeme. 

 

Klukům chci moc popřát, aby ještě tu zlatou vyhráli, i když to budou mít hodně těžké. 

Nám trenérům přeji více kvalitních příkazů a více znalostí. 

Rodičům, aby měli u svých dětí trenéry, kteří budou vzdělaní a ochotní rozvíjet člověka nejen sportovce.

Společnosti pak přeji, aby se navrátila mezi nás a do nás. 

DĚKUJI ZA MOŽNOST BÝT S VÁMI U TOHO !!! 

Czech national U18 + otto pospíšil